Exkurze do Vídně

30.06.2025 | Akce školy

24.června 2025 se naši žáci II. stupně vydali na exkurzi do Rakouska, a to do Schönbrunnu a historického centra Vídně. 
Celou akci si vzala do parády paní učitelka němčiny Lenka Krepčíková, která si s sebou na pomoc přibrala paní asistentku Martinu Polachovou a taky pana učitele Dominika Ambrože s partnerkou. Autobus je objednám pro 50 lidí a je zcela zaplněn. 
Cesta z jižní Moravy přes Břeclav, Valtice a Mikulov na zámek Schönbrunn trvá asi dvě a půl hodiny s dvěma přestávkami. A všichni účastnici se velmi těší. Po cestě taky paní učitelka Lenka Krepčíková vykládá základní informace o Vídni, aby ti, co tam pojedou úplně poprvé, měli aspoň menší povědomí o tomhle krásném městě plném historie, která ovlivnila i českou kulturu. 
Autobus projíždí hlavní čtvrtí města směrem na zámek, který na sebe nenechá dlouho čekat a ohromí nás svou honosnou výzdobou, dekoracemi, architekturou a celkovým dojmem. 
Nejprve jdeme na prohlídku muzea, které se zaměřuje na královské kočáry a taky na Elizabet Bavorskou neboli Sissi a jejího muže Františka Josefa I. A co by to bylo za prohlídku, kdybychom se nepodívali taky na trochu zeleně! A tak míříme do zahrad a na Gloriettu, která nabízí nejen okouzlující výhled na zámek, ale i celé moderní město.
Zanedlouho tam autobusem přejíždíme a máme v plánu se jít podívat do katedrály sv. Štěpána. Procházíme kolem několika muzeí, kde je možné strávit mnoho a mnoho hodin. Dále kolem Hofburgu, úředního sídla císaře a jeho „vlády“ - v současnosti je v jednom z křídel paláce umístěna knihovna. Navštívíme některé jeho části přímo spojené s českou a moravskou historií. 
Počasí je krásné a slunce nikoho nešetří, ale my „objevitelé“ s tím počítáme. A proto nikomu nevadí, že jdeme náměstím Hrdinů za plného poledního slunce. Odměnou je nám o kousek dál hodinový rozchod, abychom si mohli podle svého uvážení něco koupit a občerstvit se. 
Po čase vstupujeme do katedrály sv. Štěpána, která nás zaujala svou vyzdobenou kazatelnou, která se však už dávnou nepoužívá, a honosným oltářem. A co si budeme, pro mnohé to bylo celkem fajn z jednoho důvodu, a tím je „chlad“, protože ulice sálají vedrem. Mnoho z nás zde také zapálilo svíčku…  
Paní učitelka vypráví o různých místech ve městě, kterými právě procházíme. Různé kostely, zajímavé fasády domů v rozdílných stylech, od gotiky pro secesi, vzpomíná nejrůznější architekty, bitvy, krále a mnohé další osobnosti, události středověku i novověku, mnoho a mnoho informací, které nějak souvisí i s Českou republikou.
Protože celá tahle cesta po Vídni je celkem rychlá a ještě zbývá skoro hodina do odjezdu, rozhodnou se učitelé, že se rozdělíme do dvou skupin. Jedna skupina, která chce vidět ještě další památky, půjde s paní učitelkou Krepčíkovou a s paní asistentkou, a ta druhá se takzvaně „položí do trávy“ ve „Folksgarten“ ve stínu a bude odpočívat pod dozorem pana učitele. 
Většina zůstala s panem učitelem a po celodenním chůzi odpočívala.  Když nastal čas celou tuhle krásnou, ale už dost únavnou exkurzi ukončit, všichni jsme se shromáždili a čekali autobus, které nás měl zase odvézt zpátky domů. Nějaký čas sice čekáme, ale jakmile se autobus objeví, rychle, abychom zbytečně nezdržovali dopravu, do něj nasedáme.
Cesta zpátky trvá přesně stejnou dobu, jako cesta tam, a do Moravské Nové Vsi se přijíždíme přesně na čas, v 18.00. 
Přestože nás bolí nohy, Vídeň rozhodně stojí za návštěvu! 
Helena Polachová, 8.A