Osmáci na paintballu

24.06.2025 | Akce školy

Je čtvrtek 19. června a my právě jdeme po prašné cestě směrem k pánovskému paintballovému hřišti. Je horko a paří slunce. Přicházíme ke krytému posezení, odkládáme si věci a posloucháme instruktora, jak nás poučuje o bezpečnosti. Navlékáme si kombinézy, rukavice a masky, vybíráme si zbraň a tým. Přesouváme se ke hřišti, což je vyznačená plocha v lese se dvěma vlajkami a spoustou překážek. Kapitán rozdělí úkoly a po zapískání zaujmeme stanovené pozice.

Zůstáváme v obraně a vyhlížíme žluté pásky mezi stromy. Poblíž stojící motokárová dráha vytváří lehce hororový nádech a už slyšíme první střelbu. A taky hlasité nadávky. Už jsou zastřeleni první dva hráči z našeho týmu. Dalšího zradí zbraň a Kristýně se rozsype zásobník. Zlikvidujeme Huga, který se plíží zezadu. Ale klid nadlouho, protože se zezadu přiblíží Jirka, který Terku střelí do boku. Ovšem vlajku vzít nestihne, protože to někdo z našich na druhé straně stihne dřív. Je odpískán konec a vydáváme se na krátký odpočinek. Když se po chvíli vrátíme zpět, oba týmy si vymění strany. Zašijeme se do dřevěného odstřelovacího domečku poblíž vlajky, ze kterého se však špatně míří, a proto nás po chvíli začne bombardovat Jirka. Naštěstí nás nestřelí, jenže ani my jeho ne. Už to vypadá, že nás porazí, když vtom ho nějaký ochotný střelec z našeho týmu střelí do zad a tím nás vysvobodí z tíživé situace. Ale nekončíme, za minutku se přiřítí David, nepozorován, neostřelován se plazí mezi kopečky a my ho spatříme moc pozdě na to, abychom ho mohli zneškodnit. Terku dvakrát střelí a popadne vlajku

Uběhne dalších několik her a přesouváme se na poslední hru na vystřílení zbylých nábojů, která se koná na jiném hřišti. Je tam více světla a celkově lepší viditelnost. Kristýna se společně se Sofií plíží na opačnou stranu hřiště k vlajce nepřítele. Schovávají se za autem, aby se vyhnuly střelám protějšího týmu. Avšak Sofii střelí do nohy, a tak na to Kristýna zůstává sama. Neváhá a rychle doběhne k vlajce, čímž vyhrává hru. Skončí hra a jdeme se převléct na záchody. Potom jen jízda busem do Hodonína, krátký rozchod a následuje cesta domů.

Den hodnotíme pozitivně, byla to sranda a mnohem lepší než jen sedění a nudění se ve škole. Určitě jsme natrénovali hbitost a ohebnost, ale také jsme se jako třída více sblížili (přestože jsme na sebe stříleli :-), a to je přece taky důležité!

Za osmáky Terka Salčáková a Kristy Sýkorová